Základní škola v Milešovicích
Historie
Původně chodily děti z Milešovic do školy v Lovčičkách. Docházet do sousední vsi však pro malé děti vůbec nebylo (zejména v zimním období) jednoduché. I díky pochopení starosty Františka Kropáčka (č. p. 49) byla roku 1866 v obci založena jednotřídní škola, která se nacházela v budově bývalé obecní radnice a hostince. Učiteli, který současně vykonával i funkci správce školy, byl vyměřen plat 216 zl. (a 80 kr. za zpěv na pohřbech), obec pak přidala nevelké pole a zahrádku za kovárnou. O několik let později byla škola zařazena do III. služné třídy a plat byl zvýšen na 400 zl.
Prvním milešovickým učitelem se stal Kajetán Skalický, rodák z Prostějova.
Školní inspekce v květnu roku 1877 shledala budovu ve velmi špatném stavu a nařídila postavit školu novou. Tato myšlenka nalezla plné pochopení také u členů obecního zastupitelstva. Stavební místo obci daroval kníže Jan Lichtenstein, základní kámen byl položen 28. května 1878 a již 15. října téhož roku mohlo být zahájeno vyučování. Úřední kolaudace však proběhla až 8. října 1879, o čtyři dny později byla škola vysvěcena klobouckým děkanem Janem Chmelíčkem. Roku 1884 byla milešovická škola povýšena na dvojtřídní.
Z prvních let existence školy se údaje o počtu dětí nezachovaly, víme až, že na počátku školního roku 1889/1890 nastoupilo do školy 119 dětí (60 chlapců a 59 dívek).
Počet žáků v jednotlivých letech silně kolísal.
V roce 1907 došlo k přestavbě budovy. Tak velký počet dětí (150 žáků na počátku školního roku 1907/1908) již nebylo možné vyučovat ve dvou třídách a škola musela být rozšířena. V červenci 1922 vešel v platnost nový školský zákon, který zavedl osmiletou školní docházku bez ohledu na fakt, že žák již dosáhl čtrnácti let, a také dva nové povinné předměty : občanskou výchovu ruční práce. V roce 1930 přikročilo obecní zastupitelstvo ke generální opravě školy. Byla vyměněna všechna okna a dveře, zednická firma Antonína Matouška ze Šaratic opravila fasádu a mistr pokrývač Matěj Hložek z Kobeřic provedl výměnu poškozených střešních tašek. Veškeré práce si vyžádaly náklad téměř dvaceti tří tisíc korun. O deset let později došlo k výměně krovu, okapů a střešní krytiny, také prostor půdy byl upraven.
Válečná léta zaznamenala těžkou zkoušku. Učební osnovy byly zatíženy řadou zákazů, výuka dějepisu přizpůsobena politické situaci, později byl dějepis nahrazen výukou němčiny. Spisy ruských, ale i francouzských a anglických autorů stejně jako díla spisovatelů židovského původu byly zakázány, osoba T. G. Masaryka se stala tabu. Pokrokoví učitelé žili pod hrozbou perzekuce. Aby byla naše představa o škole úplná, zbývá dodat, že do školních lavic zasedlo v roce 1941/1942 přesně sto dětí. Další personální změny přinesl rok 1948 a změna politických poměrů. Mnoho učitelů svými názory nevyhovovalo novému režimu a musilo proto opustit školství anebo změnit působiště.
Podívejme se, jak vypadal běžný školní rok 1981/1982. Ředitelka Marie Matoušková vyučovala v první třídě, J. Abrahámová měla na starosti druhou třídu. Náboženství se nevyučovalo. Prospěch byl na dobré úrovni, i nadále pokračoval plavecký výcvik. Žáci si v průběhu roku připravili celou řadu kulturních vystoupení. Škola podnikla výlety do Dědic, do Vyškova, do Olomouce a na Plumlovskou přehradu. Velkou událostí byl čtyřdenní stanový tábor u Horáčka v polesí Kobeřice.
Ve školním roce 1982/1983 byla otevřena nová mateřská škola. Prostorové podmínky se rázem výrazně zlepšily.Z původní třídy mateřské školy se stala tělocvična, z malé jídelničky pak kabinet. V září 1998 usedlo do školních lavic 27 dětí. Ve školním roce 1987/88 byla opětovně zahájena dobrovolná výuka náboženství.
Od března 1990 se stala ředitelkou milešovické školy Antonie Bočková z Otnic a místo učitele zaujal Karel Fink ze Šaratic.Od školního roku 1995/96 nastoupila nová ředitelka školy Hedvika Menoušková z Otnic a na místo učitelky Lenka Kováčová z Bošovic, které působí ve své funkci dosud.
V roce 2003 prošla budova základní školy kompletní rekonstrukcí.
I přes stále obtížnější finanční zabezpečení škola pokračovala v dobré a rozmanité činnosti. Působí zde celá řada zájmových kroužků, další kulturní a společenské aktivity, výlety a soutěže jsou na milešovické škole již naprostou samozřejmostí.
Bohatá činnost základní školy v Milešovicích tedy jasně ukazuje, že i malá venkovská škola může nejen dobře plnit své poslání, ale současně může nabídnout dětem i velice pestrou zájmovou činnost včetně celé řady kvalitních kulturních akcí.
Více informací na www.zsmsmilesovice.cz