Církevní správa
V Milešovicích fara nikdy nebyla. V zemských deskách se v zápisu z roku 1369 sice uvádí patronátní právo ke kostelu v Milešovicích, z obsahu však jasně vyplývá, že se jedná o omyl: text se týká Lovčiček. Jiřík Bošovský z Polanky v půhonu (žalobě) z roku 1548 oznamuje, že Milešovice od nepaměti přísluší k faře do Lovčiček. Po roce 1633 byly Lovčičky i s Milešovicemi připojeny k faře v Otnicích. V roce 1784 byla zřízena nová lokalie v Lovčičkách, ke které byly připojeny i Milešovice. Kaplanem byl jmenován bývalý zábrdovský premonstrát Sigard Beran. Když se pak roku 1796 stal farářem ve Skřípově, lokalie zanikla a Milešovice byly definitivně přičleněny k faře v Otnicích. O dva roky později byly Lovčičky (bez Milešovic) připojeny k nově vytvořené lokalii v Bošovicích a zůstaly zde až do roku 1840, kdy byly opět podřízeny otnickému faráři.
V obci je pouze kaple svaté Anny. Ta byla postavena v letech 1866–1869. V létě se v ní vždy v neděli konala setkání věřících, v květnu májové pobožnosti, v neděli po svaté Anně mše svatá ( jediná v roce ). V roce 1877 byly zásluhou starosty Josefa Jelínka zakoupeny dvě korouhve; slavnostní vysvěcení provedl konsistoriální rada a otnický farář Jan Materna.
O rok později byl – opět za výrazného přičinění J. Jelínka – do kaple instalován obraz „Růžencová Panna Marie“.
V květnu 1917 byly oba zvony z kaple sundány a zabaveny pro vojenské účely. Zvon sv. Josef byl z roku 1693, měl průměr 53 cm a vážil 93 kg. Druhý zvon, pojmenovaný sv. Jiří, pocházel z roku 1766, měl průměr 43 cm a hmotnost 51 kg. Současně byl také zabaven i malý školní zvonek. Nové zvony byly zakoupeny až v roce 1927 z výtěžku finanční sbírky; větší vážil 140 kg a menší 80 kg. Zvony byly vysvěceny 31. července 1927.
Po průchodu fronty byla kaple mírně poškozena. Oprava proběhla v létě roku 1945 nákladem 2.000 Kč.
Hřbitov byl založen roku 1893 z iniciativy kaplana Františka Šebely (předtím se pohřbívalo v Otnicích ). Slavnostní vysvěcení proběhlo 5. listopadu 1893. Prvním pohřbeným byl Alois Ryšavý, pětiletý syn domkaře Jana Ryšavého. Teprve čtrnáctý pohřbený byl dospělý člověk – byl to předseda místní školní rady a radní Josef Kunderka z č. p. 111.
Dějiny milešovské duchovní správy jsou tedy spjaty s farou v Otnicích. Více než vývoj vlastní farnosti se tedy v Milešovicích projevilo působení jednotlivých farářů.
Právě farář byl nejen zprostředkovatelem mysteria víry, ale také pomocníkem a rádcem v těžkých dobách, který dobře znal problémy svých farníků.
Přehledným dějinám otnické farnosti je věnována kapitola v knize Z minulosti Otnic autorů K. Mlatečka, M. Klučkové a S. Němečkové, kterou vydal Obecní úřad v Otnicích v roce 2000.