Czechpoint

Portál pro vhodné uveřejnění














Hledání
Kalendář
28.10. - 28.10.2017
Lampionový průvod

04.11. - 04.11.2017
Setkání se seniory

31.12. - 31.12.2017
Divadlo Boleradice


Hlášení rozhlasu
Pověst o pokladu v krajině
Za dávných dob byla Krajina pastviskem. Milešovští usedlíci mohli na něm vypásat svůj dobytek. Obyčejně pásli pacholci. V té době sloužil ve vesnici u jednoho sedláka pacholek, odněkud ze světa přišlý. Byl ze všech pacholků nejhodnější. Ze své malé služby posílával ještě své staré matce podporu. Proto se nemohl zúčastniti tanečních zábav, které zdejší chasa ráda pořádala. Místo toho vyhnal dobytek na pastvisko. Chvíle na pastvě si pak krátil posloucháním hudby, která se rozléhala až tam, nebo knihou, kterou si už jako horlivý čtenář dovedl sehnati.

Když zase jednou byla muzika a on pásl, byl vyrušen náhlým objevením se neznámého stařečka, který se jej vyptával, proč dnes, když je neděle a ve vsi muzika, sám pase a nejde raději mezi chasu se poveselit? Milý pacholek stařečkovi pověděl, že slouží pro chudobu a že ze služby vypomáhá své matce, která je vdovou a nemůže dobře pracovat. Milejší prý je mu také knížka než darebnosti u muziky.

Stařeček jej pozorně vyslechl a potom jej vyzval, aby ho následoval. Pacholek šel za ním. Stařeček ho vedl ke skalce, po které však dnes už není ani památky, a proutkem, který měl v ruce, švihl do skály. Ta se otevřela a oni vešli dovnitř. Dlouhou chodbou přišli do velké síně. Kolem jejich stěn stály truhly plné zlatých a stříbrných peněz a drahého kamení, jehož leskem byla ozářena celá síň. Stařeček vzal z jedné truhly hrst stříbrných a z druhé zlatých peněz a vtiskl je užaslému chasníkovi do dlaní. Potom jej vyvedl ze skály a nařídil mu, aby nikomu neříkal, co viděl. Po tomto napomenutí švihl zase do skály proutkem. Skála se zavřela a stařeček v tom okamžení zmizel zrakům chasníka jako mizí ranní pára před sluncem. Chasník se úžasem nemohl dlouho pohnout z místa. Když se však vzpamatoval a dle peněz v hrsti poznal, že to nebyl sen, zahnal dobytek domů a šel se k muzice poveselit s chasou.

Všichni znali jeho chudobu, a proto se divili, kde se mezi nimi vzal. Divili se však ještě více, když viděli, jak platil muzikantům a hostinskému zlatým penízem. Hned na něj všichni udeřili, kde vzal tolik peněz. Chasník však pamatoval na stařečkův příkaz a nechtěl říci, odkud má peníze. Až jej začali někteří veřejně podezírati, že peníze někde ukradl, pověděl jim všecko, jak k nim přišel.

Po této příhodě se mnozí pokoušeli, aby dosáhli peněz podobným způsobem jako chasník, ale stařeček se už nikdy nikomu neukázal. Skalka se pak během doby účinkem povětrnosti a kopáním, jímž se mnozí pokoušeli dostati do chodby s penězi, rozpadla a dnes není po ní památky.